Šumperák / Ztráta plánu

Pod obecně užívaným názvem šumperák se stal „rodinný dům typu V“ fenomé­nem, nejstavěnějším domem v Československu. Byl milován i nenáviděn. Naplňoval dobové představy o moderním bydlení, ztělesňoval úspěch modernizace venkova, architekti se od něj distancovali, památkáři se obá­vali, že zkazí charakter české vesnice. Dnes upomíná na dobu socialismu, kdy jste si nemohli objednat architekta a najmout firmu, která by vám dům postavila. Vzniklo jich pět, možná také dvacet tisíc. Stavěny byly svépomocí, bezprostředně proto vypovídají o vkusu a schopnostech svých majitelů. Nelze se ptát, který z domů je originál. Aniž to jejich projektant Josef Vaněk na počátku tušil, vypustil do světa velice úspěšnou partituru.

Autorská kniha Tomáše Pospěcha je osobitou interpretací tohoto fenoménu. Autor se na příkladu šumperáku zamýšlí nad architekturou té doby, i nad otázkou originality a sériovos­ti. Společně s tím, jak se s každou novou realizací rozmazával plán rodinného domu typu V, se současně zpřesňuje fenomén šumperák.

Příspěvek vytvořen 5

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek